“Zlaté ruce původem z Togliatti”

Jeho technice se vyrovnalo jen máloco, ruský křídelník se rozhodně nijak nebál ani fyzických aspektů hokejové hry. Olympijský vítěz a držitel Stanley Cupu, který nasbíral v kariéře NHL více než tisíc kanadských bodů a vystřídal dres několika skutečně slavných klubů. Pojďme si proto Alexe Kovaljova představit trochu důkladněji, s láskou na něj jistě vzpomínají nejen fanoušci New Yorku Rangers nebo třeba Pittsburghu Penguins…

Draftován byl z patnácté pozice, hned poté šel Näslund

Udělat chybu na draftu v roce 1991 bylo pro mnoho týmů takřka nemožné – vždyť v prvním kole šli hráči jako Lindros, Niedermayer, Forsberg anebo Ručinský. Patnáctým v pořadí byl díky rozhodnutí New Yorku Rangers právě Alex Kovaljov a šestnáctkou se stal pro Penguins Markus Näslund. No řekněte, nevybrali byste si také?

Dres Dynama Moskva už mu byl malý, zazářil na šampionátu dvacítek a na olympiádě v Albertville (1992) vybojoval po boku Bykova nebo Malachova zlato. Lepší reference už pro vstup do NHL mít nemohl a poprvé se tak objevil v sestavě Rangers hned v následující sezoně. Svým týmům nakonec nosil štěstí, protože svůj první a zatím poslední Stanleyův pohár vybojovali Jezdci už v sezoně 1993/1994 a velký podíl na tom měl i sám Kovaljov. Ostatně, s Markem Messierem, to šlo sbírat body skoro samo…

AK-27, jak se také ruskému hráči s úctou přezdívalo, byl velkým kamarádem Jaromíra Jágra a jak sám v mnoha rozhovorech prohlásil, s Langem a Strakou se mu v dresu Penguins hrálo přímo perfektně. Skoro pět celých sezon u Tučňáků sice nejcennější trofej nepřineslo, ale Kovaljov si i pod koučem Ivanem Hlinkou určitě užil příjemné období. Po krátkém návratu k Jezdcům si zahrál ještě za Montreal a Ottawu, aby dokončil rok 2011 znovu v dresu Penguins. A dál? Po nepovedené anabázi v Atlantu Mytišči zakončil kariéru NHL na Floridě, a ještě si zpříjemnil cestu k hokejovému důchodu ve druhé švýcarské lize.

Reprezentace přinesla pár opravdu skvělých úspěchů

 

Dvě olympijské medaile, jeden bronz ze světového šampionátu. V roce 1992 jako člen týmu SNS, o deset let později už jako reprezentant Ruska, které v semifinále svedlo obrovský boj s Američany, nestačil však ani jeho zásah, kterým už po jedenácti vteřinách třetí třetiny zavelel k velkému obratu. V národním týmu se objevil ještě na Světovém poháru v roce 2004, kde Rusové nestačili ve čtvrtfinále na Američany a definitivně se rodák z města Togliatti rozloučil s tímto dresem v roce 2006 na olympiádě v Turíně čtvrtým místem. Po senzačním vyřazení Kanady totiž ruský výběr nestačil v boji o bronz na české barvy.

1316 utkání, 430 branek, 599 asistencí a tedy 1029 kanadských bodů, to je historická statistika Alexeje Kovaljova v rámci NHL. Aktuálně to stačí na 78. místo, jen o malý kousek před dlouholetým spoluhráčem Brianem Leetchem nebo Patrikem Eliášem. V této statistice je dokonce ruským hráčem číslo čtyři – hned za Ovečkinem, Fjodorovem a Mogilným.

Za pár let tu bude možná nový úspěšný kouč

Alex, který prohlásil o současné NHL, že se mu už vůbec nelíbí kvůli absenci kreativních kombinací, se dal nedávno na trenérskou dráhu. Kromě toho, že se stal sportovním manažerem švýcarského EHC Visp, za nějž si ještě v sezoně 2016/2017 zahrál ve druhé švýcarské lize i na ledě, přijal nabídku čínského Kunlunu Red Star. Zde je jedním z asistentů hlavního kouče Curta Frasera, jenž už v minulosti vedl třeba Atlantu Thrashers nebo jako asistent dlouhá léta i Dallas Stars. Jak se povede Alexovi ve vlastní trenérské kariéře? Uvidíme časem…

..víte že přezdívka AK27 se dodnes objevuje na některých hokejkách? Naposledy nese tento název hokejka Warrior Alpha AK27.

 

Moje recenze

Formulář recenze...

Recenze

Načítání recenze...

Sdílet na Pinterestu