Vůbec poprvé se konal už v roce 1963, symbolicky to bylo v Montrealu, městě, které žije hokejem ve dne i v noci nezávisle na ročním období. Draft, ať už u NHL, KHL nebo jiných soutěží, protože je pravidelně pořádají i juniorské ligy, má svá pevná pravidla. Ta se samozřejmě měnila s ohledem na vývoj, svou roli hrálo například ukončení WHA, díky němuž mohli být později draftováni i hráči, co už měli za sebou nějaké profesionální zápasy. Pokaždé se koná v červnu, tedy v období mezi jednotlivými sezónami a na rozdíl třeba od šedesátých let jde o velkou událost, sledovanou mnoha světovými médii.
Počet draftovaných hráčů se prudce zvýšil v sedmdesátkách
Napoprvé bylo v Queen Elizabeth Hotel v Montrealu draftováno jednadvacet mladých nadějí, vůbec první výběr historie měli na svědomí Habs s Garrym Monahanem. Ve slavném dresu ale nezískal ani jeden kanadský bod a kariéru, na jedničku draftu i dnes branou jako nepříliš úspěšnou, dohrál v Torontu a Vancouveru, na tři sezony se podíval dokonce i do hokejově exotického Japonska. Začátkem sedmdesátých let poprvé počet draftovaných překročil stovku a v roce 1974 se dokonce dostal na ještě závratnější cifru – 247 zvolených talentů! O rok dříve se poprvé konal v jiném z montrealských hotelů, v netradičním termínu v polovině května, draft 1979 zase probíhal až v srpnu.
Vše pro fanoušky NHL
1985 a první jednání mimo Montreal, v Torontu si domácí vybrali Wendela Clarka, když o rok dříve šel na řadu Mario Lemieux. A od té doby se místo pravidelně točí, v osmdesátkách se dočkal i Detroit, v létech devadesátých pak i Buffalo, Edmonton nebo Québec a Vancouver. V posledních letech se pak podíval draft do Philadelphie, Los Angeles, Chicaga nebo Dallasu. Letos bude řada na Vancouveru, termín je celkem tradiční – a sice 21. a 22. června. Na řadu přijde celkem 217 mladých nadějí v sedmi po sobě jdoucích kolech.
Slavné jedničky draftu aneb Ovečkin, McDavid a Kane
Někdy se stane, že první volba v draftu se příliš nepodaří, podobně jako tomu bylo v případě Patrika Štefana nebo Naila Yakupova. Kvůli vleklým zraněním podle očekávání neuspěl ani Rick DiPietro a o případu Alexandre Daigle už všichni slyšeli. Někdy zase jednička draftu odmítne nastoupit za tým, který si ji zvolil – to je třeba případ Erica Lindrose a Québecu Nordiques, mladý Kanaďan se nakonec stěhoval do Philadelphie. Je ale pravda, že poslední jedničky jsou zase světovou třídou – McDavid, Matthews nebo Dahlin i v mladém věku NHL skutečně dominují.
V roce 2004 se stal číslem jedna Alexander Ovečkin, rok poté šel Sidney Crosby. 2007 Patrick Kane, 2008 Steven Stamkos, 2009 John Tavares. Skutečně, co jméno, to velký pojem a budoucí hokejová legenda. Velká jména ale mohou vzejít i ze chvostu startovního pole. Třeba Pavla Dacjuka vybral Detroit v roce 1998 až v šestém kole, a navíc už jako dvacetiletého. V témže roce přišel na řadu Michael Ryder, číslo 216, jenž pak odehrál v NHL 806 utkání. A jen pár voleb před Dacjukem prošel draftem Chris Neil nebo Andrei Markov. Až v pátém kole se dočkal Jaroslav Špaček. A to se pořád bavíme jen o roce 1998…
Jakým způsobem se vlastně v draftu vybírá?
Své pozice mohou jednotlivé kluby libovolně měnit, během roku proběhne několik desítek takových trejdů. Nezřídka se pak stává, že se jeden z celků raduje z neúspěchu toho druhého. Mít vysokou pozici při draftu je pak téměř jistota. Na řadu totiž jdou první týmy, které se vůbec neprobojovaly do play-off. Ty pak hrají loterii, kde má největší šanci ten úplně poslední z týmů a sedmnáctý celek sezony jen teoretickou (0,5 %). A možnost si vybrat mezi všemi talenty světa je hodně lákavá. Skauti to dnes mají těžké, protože hokej se už dávno nehraje jen v zámoří, Skandinávii, SSSR a Československu. Naopak, jedničkou draftu se v roce 2017 stal švýcarský centr Nico Hischier. V tomtéž roce draftoval jako celkově 45. Columbus Alexandre Texiera z Francie, mladík už stihl odehrát pár zápasů i v NHL.
Ten, kdo získá Stanley Cup, vybírá až jako poslední – tedy v nynějším stavu věcí jednatřicátý v pořadí. Dříve šlo o uzavřenou akci, kde se v hotelu sešli jednotliví kluboví GM a rozdělili si vládu nad ročním přídělem talentů. Dnes jde o akci přenášenou mnoha televizními stanicemi, kterou zvláště v Kanadě hodně prožívají. Aby také ne, když na řadu jdou hlavně jejich chlapci a české hvězdy na draftu poslední roky chybí – obecně je znát, že Evropa už je trochu na ústupu a nebýt vysoko vztyčeného praporu Švédů, je situace hodně špatná.
Vybírat se může v podstatě odkudkoliv…
Draftová pozice dává oprávnění vybrat si mladíka z QMJHL, OHL nebo NCAA, stejně jako MHL, české nebo finské juniorské soutěže. Kluby NHL mají naprostou svobodu a mohou zvolit podle svého uvážení prakticky kohokoliv. Díky absenci „Železné opony“ mají v draftu šanci i české, slovenské nebo ruské hvězdy, protože mohou už brzy nastoupit na letadlo do Ameriky a nebude docházet k žádným administrativním průtahům a jednáním o odstupném.
Jako naposledy třeba ještě u Jevgenije Malkina, jenž do Pittsburghu z rodného Magnitogorsku doslova utekl a nadělal mezi ruskou a americkou stranou spoustu zlé krve. Mohli jsme se ale mladému talentu divit, že chtěl prorazit podobně jako před ním Jágr nebo Kovaljov v týmu hodně zvučného jména? Draft NHL má obrovskou tradici a zřejmě bude pokračovat ještě desítky let. KHL se sice za poslední roky hodně zvedla a dres jejích týmů oblékla i řada dřívějších zámořských hvězd. Pořád to ale nestačí, je jedničkou „pouze“ v Evropě. Pozice NHL je totiž vlastně neotřesitelná a její lesk tu bude ještě spoustu let…
Napsat komentář