Dnes jsem se rozhodl, že převezmu jeden ze článků na slovenském serveru hokej.sk. Denně se setkáváme s mnoha články kde je jaká hvězda, jaké má hokejky,  jak se jí daří co to stálo dřiny a pod. Tento článek je o pohledu na hokej z trochu jiné perspektivy. Myslím, že se s tímto už snad každý kdo se motá okolo hokeje setkal.

Connor Burgess se ve věku 18 let rozhodl ukončit své působení v klubu Sudbury Wolves a chce se věnovat naplno svým studijním povinnostem”. Na této zprávě by nebylo nic zajímavého, vždyť taková rozhodnutí již provedli po celém světě tisíce hráčů. Interesantní je ale pozadí tohoto kroku.

Klub Sudbury Wolves považují v zámoří z pohledu Ontario League za jakýsi ekvivalent Toronta Maple Leafs. Oba týmy působí v oblastech, kde lidé hokej milují a zachovávají jim věrnost v dobrých i špatných časech. Spojuje je ale i jistý druh nekompetentnosti, který se odráží v dlouhém čekání na úspěch.

Javorové listy si na pohár Lorda Stanleyho nesáhli téměř 50 let, Wolves vyhráli Memorial Cup dokonce ještě v roce 1932. Poslední velký úspěch klubu se tak odehrál před téměř devadesáti lety.

 

Vraťme se ale k Burgess. Mladý útočník odehrál v dresu Wolves celkem 95 utkání. Jeho bilance? Nula gólů a tři asistence. Jak dlouho mohl levý křídelník s takovou bilancí vydržet v OHL? Týden, měsíc? Odpověď je jiná – Vlastníkem klubu je jeho otec.

 

Burgess senior udělal vše proto, aby se jeho syn v Sudbury prosadil. Začalo to už na jaře 2012, kdy v té době 16-letého Connora získal pro svůj tým výměnou za místenky ve druhém a čtvrtém kole draftu. Většina týmů ho přitom za nějaký velký talent nepovažovala. Wolves podepsali s mladíkem smlouvu a hned na úvod mu nabídli základní výuční balíček v podobě 28 startů v OHL.

Velmi rychle ale bylo jasné, že Burgess dostal na svá bedra naložené větší břemeno, než dokáže unést. Ani o pár let později prostě nepředvedl, že má na to, aby hrál v této soutěži. V minulé sezóně se propadl do čtvrtého útoku, ale na tlak klubového bosse se letos posunul opět vzhůru. Trenér ho zařadil do třetí formace, hrával v oslabeních i přesilových hrách. Při prohře 2: 8 s Owen Sound Attack byl na ledě při čtyřech inkasovaných gólech.

 

Není pochyb, tento chlapec na OHL nemá,” vyslovil se jeden ze skautů NHL. “Prostě se nechytil. Nedokázal ustát tempo ligy. Do této pozice ho ale vlastně ani nikdy neměli dostat.”

Nelichotivé jsou i slova dalšího skauta: “Chybí mu základy, je jen velmi slabý bruslař. Na tuto ligu neměl jako nováček a později se to nijak nezlepšilo.”

Jak mohl odehrát hráč bez talentu téměř sto zápasů v OHL? Proč dostal prostor, který měl patřit mnohem šikovnějším hokejistou? Inu, jeho otec Mark vlastní tým. Burgessovci jsou podnikatelskou rodinou, která vlastní Wolves přes dvě desetiletí. Koupil je už Markův otec Ken v roce 1986, syn přebral kontrolu nad klubem po jeho smrti v roli 1998.

 

V Sudbury bylo veřejným tajemstvím, že Mark Burgess udělal vše proto, aby dostal jeho syn příležitost prosadit se v této lize. Ředitel skautingu opustil klub pár měsíců poté, co byl nucen vybrat si Connora do týmu. Do hádek s bossem se postupem času dostávali i trenéři a jejich asistenti, kteří viděli, že mladý “dřevák” jen zabírá místo jiným. I oni už organizaci opustili. Po slabém startu do sezony (jedno vítězství a sedm proher) už ale Burgess neodolal tlakem ze všech stran. Experiment synáček skončil.

“Connora mi bylo líto, protože on je to opravdu velmi dobrý chlapec, který byl mezi spoluhráči oblíben. To jeho otec ho prostě nikdy neměl dostat do takové pozice,” dodal v souvislosti s celým příběhem skaut.

 

Zdroj: Hokej.sk

 

Co vy na to? Setkali jste se s něčím podobným i u nás? Myslíte že je dobré, když se tato informace dostane do médií? a co by na řekl Jarda Jágr? 🙂

 

Tobi

My Review

Review Form...

Reviews

Loading Reviews...

Sdílet na Pinterestu