Hokej a výbušná síla spolu velmi úzce souvisejí. Požadavky na rychlostní, silové a silové pojetí hry jsou dnes mnohem vyšší než dříve. V různých oblastech a činnostech se můžeme potkat s výbušnou silou. Ať už se jedná o výbušnou sílu horních nebo dolních končetin či trupu.
Zkouška výbušné a explozivní síly a dynamiky těla je nejvíce patrná u střelby, kdy hráč musí vynaložit velkou sílu při přenosu energie těla do místa střetu hokejky s pukem. Dokonalou sílu a švih je možné shlédnout u hráčů, kteří díky tomu dokáží vymrštit puk silou až 180km/h (Zdeno Chára). I když u některých jedinců jsou tyto úžasné schopnosti ovlivněny z hlediska genetiky, i oni musí svému rozvoji síly věnovat velké úsilí v podobě tréninků.
Abychom provedli nejrychlejší pohyb či největší zrychlení potřebujeme danou výbušnou sílu. Jedná se explozivní pohyb těla hráče, kde podobu odporu má váha jeho vlastního těla.
Výživa pro hokejisty
Příklad výbušného pohybu:
K ukázce výbušného pohybu můžeme použít tři body, ve kterých bude následně ukázána uroveň zatížení.
1) Provedeme dřep, kterých si ztížíme přidáním zatízení na ramenou. Tudíž se rychlost provedení snižuje, snaha o maximální zrychlení zůustává stejná, ale síla se zvyšuje.
2) Pokusíme se provest cvik se stejným zatížením jako při zápasu, tedy odpal puku s co nejrychlejším švihem a nejdynamičtější hra těla.
3) V poslední variatě zkusíme menší zátěž než při zápase. Ve všech třech bodech je rychlost pohybu těla rozdílná, ale snaha dosáhnout maxima je stále stejná. Jakmile nastane čas, kdy se rychlost a kvalita provedení v porovnání s počátečních provedením viditelně snižuje, je čas na odpočinek. Jestli bychom pokračovali, začali bychom procvičovat vytrvalost. Samozřejmě můžeme jednotlivé tréninky kombinovat. V hokeji je důležitá jak dynamika s rychlou akcí, tak i vytrvalost hráče na ledě.
Výbušnou sílu je nejlepší rozvíjet již od mladistvého věku, kdy k tréninku užíváme vlastní tělo. Jedná se o odrazy, poskoky, běhy, švihy atd. S pokročilejším věkem přidáváme zátěž, a tím tak přidáváme co největší odpor.
Metody rozvoje síly:
1) PLYOMETRIE
Spočívá v tzv. předpětí ve svalu, kdy se střídá excentrická a koncentrická fáze. Například při odpalu puku dochází ve svalu k brzdivé kontrakci. Trénink plyometrie stimuluje rovněž vnitro svalovou a mezisvalovou koordinaci, jež je důležitá při tréninku dětí. Rozvíjí se hlavně odrazová síla pomocí opakovaných odrazů, například při cvičení se švihadlem, výskoky na bednu atd. Mezi jednotlivými cviky je nutné dbát na cvičení na obratnost nebo posilování svalstva. Samozřejmostí je dbát na správné držení těla.
2) RYCHLOSTNÍ METODA
Jedná se o provádění pohybu co nejrychlejším způsobem. Pracujeme s odporem okolo 40% až 60% maximálního výkonu. Pokud uvažujeme dolní končetiny, typickým cvikem jsou dřepy a výskoky. Cviky s přidanou zátěží jsou vhodné pro vyspělejší hráče.
Hokej je rychlostně-vytrvalostní sport, klasická vytrvalost je součástí procentuálního podílu celkového výkonu během zápasu. Rozvoj jakoukoliv metodou, by měl probíhat pod zkušeným dozorem trenéra.
Napsat komentář